V roce 2012 si připomínáme tři sta let od okamžiku, kdy se knížeti Janu Adamovi I. z Lichtenštejna podařilo získat hrabství Vaduz, a tím položit základy samostatného lichtenštejnského státu. Úsilí rodu Lichtenštejnů o vytvoření vlastního knížectví, ať již v rámci zemí Koruny české či Svaté říše římské jsou však staršího data.
Knížecí rod Lichtenštejnů získal vlastní zemi již v roce 1614 – Opavsko a následně v roce 1622 vedlejší Krnovské knížectví. Snahy rodu se v oblasti Horního Slezska nespokojily pouze s těmito dvěma zeměmi, ale soustředily se na další zemi – Těšínské knížectví. Mocenské proniknutí do Těšínska se knížatům z Lichtenštejna nezdařilo. Proto se zájmy rodu přesunuly ze Slezska na jižní Moravu. Právě zde vytvořil kníže Gundakar z panství Moravský Krumlov a Uherský Ostroh první území nesoucí název Knížectví Lichtenštejn. Nový název se nesetkal s pochopením moravských stavů. Proto se po smrti Gundakara z Lichtenštejna vše vrátilo k původním názvům.
Zájem členů rodu se zaměřil ve druhé polovině 17. století na získání vlastního území v oblasti Říše. Tyto snahy završil kníže Jan Adam I. z Lichtenštejna v roce 1699 a 1712, kdy zakoupil panství Schellenberg a hrabství Vaduz. Vše bylo dokončeno povýšením těchto dvou zemí na Knížectví Lichtenštejn roku 1719.
- pozvánka
- tisková zpráva
- sborník
