Genius loci kulturní krajiny byl v knižním vydání uveden v závěru roku 2012.
Kolektiv autorů Pavel Zatloukal, Přemysl Krejčiřík a Ondřej Zatloukal.
Vydal FOIBOS BOOKS s.r.o., Praha 2012
Edice Světové památky UNESCO
Publikace vznikla za podpory a pomoci Jeho Jasnosti Hanse-Adama II., knížete z Lichtenštejna. Vydání bylo finančně podpořeno Ministerstvem kultury České republiky a Jihomoravským krajem.
Kniha je věnována těm, kteří s nemalým úsilím a náklady uchovali toto architektonické dědictví a tím i podstatnou část genia loci pro současnou i budoucí generaci. Řečeno slovy jednoho z autorů publikace a velkého propagátora památky UNESCO Přemysla Krejčiříka: „Kniha vznikla jako pocta dlouholetému úsilí rodiny Lichtenštejnů, jejich architektům, stavitelům a dalším umělcům, kteří se zapsali do díla, které se dnes nazývá Lednicko-valtický areál. Čtenář je na stránkách postupně seznamován nejprve s vývojem území jako celku a za ním následuje katalog nejzajímavějších staveb popsaných v kontextu evropského vývoje.“
Kniha by nevznikla, kdyby neexistovaly desítky předchozích prací, jež se Lednicko-valtickému areálu – ať již v celku nebo v detailech – věnovaly. V knize na 190 stránkách čtenář nalezne vše podstatné o krajině, stavbách, architektech i členech knížecího domu. Vše náležitě doplněno fotografiemi současného stavu a bohatostí archivních materiálů (dobové fotografie, dokumenty a plány). Obsah publikace je rozdělen do deseti kapitol. Úvodem se dozvídáme vše o unikátní přírodě. V podkapitole Lichtenštejnové autoři přibližují vznik dominia a zajištění jasných dědických práv. Následují části s názvy: Dietrichsteinské intermezzo, Barokní grandezza, Světlo a čísla, Diana, Apollón, Krajina, Kontinuita, Bohorodička a Běsi. Obsažnou částí knihy je tzv. Katalog respektive padesát medailonů, kde se představují Valtice (Kostel Nanebevzetí P. Marie, Mariánský sloup, Klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Augustína, Františkánský klášter, Křížový sklep, Radnice) i Valtice lichtenštejnské (Zámek, Zámecký park, Zámeček Belveder, Dianin chrám, Kolonáda, Kaple sv. Huberta). V kapitole Katalog pak nacházíme části s názvem Lednice, Lednický zámek, Lednický zámecký park, Okolí rybníků, Břeclav, Břeclav lichtenštejnská, Krajinotvorné prvky (Aleje, Obory a lovecká zařízení, Rybníky), Bibliografické medailony, Bibliografie, Jmenný rejstřík. Malou vadou na kráse se mi jeví současná mapa Lednicko-valtického areálu (str.180/181), která by si zasloužila výraznější grafické pojetí a doplnění označení chybějícího, dnes již neexistujícího, saletu zvaného Katzelsdorfská hájovna (v knize nenajdete ani její vyobrazení). Myslím, že slova Pavla Zatloukala – jakožto editora publikace – napsaná v Úvodu, lze citovat závěrem jako výzvu k přečtení pozoruhodného knižního titulu (zcela jistě neposledního k uvedenému fenoménu kulturní krajiny): „Lichtenštejnové tento kraj za sedm století své správy poznamenali tak výrazně, jako málokdo jiný cokoliv jiného kdekoliv jinde.“ Tak ať se publikaci daří!
(Mgr. Zdeněk Musil)
Czech
English
German