Nová publikace Lednicko-valtický areál

Genius loci kulturní krajiny byl v knižním vydání uveden v závěru roku 2012.

Kolektiv autorů Pavel Zatloukal, Přemysl Krejčiřík a Ondřej Zatloukal.

Vydal FOIBOS BOOKS s.r.o., Praha 2012

Edice Světové památky UNESCO

Publikace vznikla za podpory a pomoci Jeho Jasnosti Hanse-Adama II., knížete z Lichtenštejna. Vydání bylo finančně podpořeno Ministerstvem kultury České republiky a Jihomoravským krajem.

Kniha je věnována těm, kteří s nemalým úsilím a náklady uchovali toto architektonické dědictví a tím i podstatnou část genia loci pro současnou i budoucí generaci. Řečeno slovy jednoho z autorů publikace a velkého propagátora památky UNESCO Přemysla Krejčiříka: „Kniha vznikla jako pocta dlouholetému úsilí rodiny Lichtenštejnů, jejich architektům, stavitelům a dalším umělcům, kteří se zapsali do díla, které se dnes nazývá Lednicko-valtický areál. Čtenář je na stránkách postupně seznamován nejprve s vývojem území jako celku a za ním následuje katalog nejzajímavějších staveb popsaných v kontextu evropského vývoje.“

Kniha by nevznikla, kdyby neexistovaly desítky předchozích prací, jež se Lednicko-valtickému areálu – ať již v celku nebo v detailech – věnovaly.  V knize na 190 stránkách čtenář nalezne vše podstatné o krajině, stavbách, architektech i členech knížecího domu. Vše náležitě doplněno fotografiemi současného stavu a bohatostí archivních materiálů (dobové fotografie, dokumenty a plány). Obsah publikace je rozdělen do deseti kapitol. Úvodem se dozvídáme vše o unikátní přírodě. V podkapitole Lichtenštejnové autoři přibližují vznik dominia a zajištění jasných dědických práv. Následují části s názvy: Dietrichsteinské intermezzo, Barokní grandezza, Světlo a čísla, Diana, Apollón, Krajina, Kontinuita, Bohorodička a Běsi.  Obsažnou částí knihy je tzv. Katalog respektive padesát medailonů, kde se představují Valtice (Kostel Nanebevzetí P. Marie, Mariánský sloup, Klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Augustína, Františkánský klášter, Křížový sklep, Radnice) i Valtice lichtenštejnské (Zámek, Zámecký park, Zámeček Belveder, Dianin chrám, Kolonáda, Kaple sv. Huberta). V kapitole Katalog pak nacházíme části s názvem Lednice, Lednický zámek, Lednický zámecký park, Okolí rybníků, Břeclav, Břeclav lichtenštejnská, Krajinotvorné prvky (Aleje, Obory a lovecká zařízení, Rybníky), Bibliografické medailony, Bibliografie, Jmenný rejstřík. Malou vadou na kráse se mi jeví současná mapa Lednicko-valtického areálu (str.180/181), která by si zasloužila výraznější grafické pojetí a doplnění označení chybějícího, dnes již neexistujícího, saletu zvaného Katzelsdorfská hájovna (v knize nenajdete ani její vyobrazení). Myslím, že slova Pavla Zatloukala – jakožto editora publikace –  napsaná v Úvodu, lze citovat závěrem jako výzvu k přečtení pozoruhodného knižního titulu (zcela jistě neposledního k uvedenému fenoménu kulturní krajiny): „Lichtenštejnové tento kraj za sedm století své správy poznamenali tak výrazně, jako málokdo jiný cokoliv jiného kdekoliv jinde.“ Tak ať se publikaci daří!

(Mgr. Zdeněk Musil)

Záložka pro permanentní odkaz.

Komentáře jsou uzavřeny.