Dne 22. března 2013 proběhlo na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity představení prvního tištěného výsledku jednání Česko-Lichtenštejnské komise historiků.
Tento bilaterální orgán vznikl krátce po navázání diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím v roce 2009. Konkrétní práci zahájila komise v prosinci 2010. Jejím prvořadým úkolem je zkoumat historické vztahy mezi oběma zeměmi a přispět k vzájemnému lepšímu pochopení dějin.
Genius loci kulturní krajiny byl v knižním vydání uveden v závěru roku 2012.
Kolektiv autorů Pavel Zatloukal, Přemysl Krejčiřík a Ondřej Zatloukal.
Vydal FOIBOS BOOKS s.r.o., Praha 2012
Edice Světové památky UNESCO
Publikace vznikla za podpory a pomoci Jeho Jasnosti Hanse-Adama II., knížete z Lichtenštejna. Vydání bylo finančně podpořeno Ministerstvem kultury České republiky a Jihomoravským krajem.
Kniha je věnována těm, kteří s nemalým úsilím a náklady uchovali toto architektonické dědictví a tím i podstatnou část genia loci pro současnou i budoucí generaci. Řečeno slovy jednoho z autorů publikace a velkého propagátora památky UNESCO Přemysla Krejčiříka: „Kniha vznikla jako pocta dlouholetému úsilí rodiny Lichtenštejnů, jejich architektům, stavitelům a dalším umělcům, kteří se zapsali do díla, které se dnes nazývá Lednicko-valtický areál. Čtenář je na stránkách postupně seznamován nejprve s vývojem území jako celku a za ním následuje katalog nejzajímavějších staveb popsaných v kontextu evropského vývoje.“
Kniha by nevznikla, kdyby neexistovaly desítky předchozích prací, jež se Lednicko-valtickému areálu – ať již v celku nebo v detailech – věnovaly. V knize na 190 stránkách čtenář nalezne vše podstatné o krajině, stavbách, architektech i členech knížecího domu. Vše náležitě doplněno fotografiemi současného stavu a bohatostí archivních materiálů (dobové fotografie, dokumenty a plány). Obsah publikace je rozdělen do deseti kapitol. Úvodem se dozvídáme vše o unikátní přírodě. V podkapitole Lichtenštejnové autoři přibližují vznik dominia a zajištění jasných dědických práv. Následují části s názvy: Dietrichsteinské intermezzo, Barokní grandezza, Světlo a čísla, Diana, Apollón, Krajina, Kontinuita, Bohorodička a Běsi. Obsažnou částí knihy je tzv. Katalog respektive padesát medailonů, kde se představují Valtice (Kostel Nanebevzetí P. Marie, Mariánský sloup, Klášter milosrdných bratří s kostelem sv. Augustína, Františkánský klášter, Křížový sklep, Radnice) i Valtice lichtenštejnské (Zámek, Zámecký park, Zámeček Belveder, Dianin chrám, Kolonáda, Kaple sv. Huberta). V kapitole Katalog pak nacházíme části s názvem Lednice, Lednický zámek, Lednický zámecký park, Okolí rybníků, Břeclav, Břeclav lichtenštejnská, Krajinotvorné prvky (Aleje, Obory a lovecká zařízení, Rybníky), Bibliografické medailony, Bibliografie, Jmenný rejstřík. Malou vadou na kráse se mi jeví současná mapa Lednicko-valtického areálu (str.180/181), která by si zasloužila výraznější grafické pojetí a doplnění označení chybějícího, dnes již neexistujícího, saletu zvaného Katzelsdorfská hájovna (v knize nenajdete ani její vyobrazení). Myslím, že slova Pavla Zatloukala – jakožto editora publikace – napsaná v Úvodu, lze citovat závěrem jako výzvu k přečtení pozoruhodného knižního titulu (zcela jistě neposledního k uvedenému fenoménu kulturní krajiny): „Lichtenštejnové tento kraj za sedm století své správy poznamenali tak výrazně, jako málokdo jiný cokoliv jiného kdekoliv jinde.“ Tak ať se publikaci daří!
(Mgr. Zdeněk Musil)
Ivana Holásková se o zámek v Lednici stará již pětatřicet let. Od roku 1978 v Lednici i bydlí. Stála u zrodu obnovy zámeckého areálu i u jeho zápisu do seznamu památek UNESCO. Závěrem loňského roku její tým obdržel i titul celorepublikového Absolutního vítěze ankety portálu Kudy z nudy 2012, kterou pořádal CzechTourismus.
Pamatujete si na Vaše první setkání se členy knížecí rodiny Lichtenštejnů? Kdy a při jaké příležitosti k setkání došlo?
S knížetem Hansem Adamem II., tehdy ještě korunním princem, jsem se potkala poprvé v dubnu 1988. Tehdy byly samozřejmě vztahy mezi knížectvím a námi velmi komplikované, takže Hans Adam s manželkou a dětmi přijeli jako soukromé osoby a o jejich návštěvě se nemělo veřejně vědět. Setkání bylo velmi přátelské, prošli jsme zámkem, parkem na minaret a poseděli v kanceláři u kávy. Hovořili jsme o tom, že Lichtenštejnové mají stále ke svým bývalým sídlům hluboký vztah a tento předávají i svým potomkům. Při poslední návštěvě knížete v roce 2011 jsem vytáhla fotografie z této první návštěvy a vzpomínali jsme na naše první setkání, na to co všechno se za 20 let změnilo.
V létě 1989 přijela matka Hanse Adama, kněžna Gina, která mě zvala do Vaduzu. Vysvětlovala jsem jí, že my nemůžeme cestovat na „západ“, ovšem ona mě ujistila, že doba se změní rychleji, než si umíme představit. Měla pravdu, ve Vaduzu jsem byla již v prosinci 1989, ale to už kněžna Gina i její manžel kníže Franz Josef nebyli naživu. Znovu jsme se potkali s Hansem Adamem, teď vládnoucím knížetem, od té doby se setkáváme při různých kulturních akcích.
Na co jste za svého mnohaletého působení v lednickém zámeckém areálu nejvíce hrdá?
Jsem hrdá na spoustu práce, kterou jsme odvedli, na tým lidí, se kterými jsem mohla ta dlouhá léta spolupracovat a kteří bojovali za to, abychom si zasloužili být uvedeni na seznamu památek UNESCO, kteří pomáhali, abychom se každý rok posunuli dál. To, že je opravený zámek zvenku i zevnitř, zrekonstruovaný skleník, udržovaný park a mnoho dalšího, je zásluha zámeckého personálu, kolegů z památkového ústavu i ministerstva kultury a já jsem hrdá na to, že jsem mohla být jedním z koleček tohoto soukolí.
Čím podle Vás lednický zámek návštěvníky tolik láká?
Na popsání lednického zámku a parku se nabízí spousta slov, která mohou znít jako klišé – ojedinělý, unikátní, pohádkový. Jiná nemohu najít, protože tato jej nejlépe vystihují. Lichtenštejnové si místo pro své reprezentační sídlo zvolili zcela promyšleně, pro opravdu mimořádný genius loci, který funguje neustále. Můžeme tvrdit, že návštěvníky sem přitahují cenné řezby, nejrozsáhlejší park v Evropě, ale pravdou je, že i když nádherných zámků a parků je spousta, Lednice má něco navíc, energii, kterou vnímají všichni, kdo sem přijedou a kvůli ní se znovu a znovu vrací.
Jaký bude program pro letošní návštěvnickou sezónu? Co Vás nyní nejvíce zaměstnává?
Každý rok tvrdím, že už nemáme co nabídnout navíc, protože provázíme už téměř ve všech místnostech. Přesto jsme pro letošní sezónu připravili další tři pokoje, které doposud nebyly k vidění. V rámci prohlídky III. trasy, pokojů malých princů a princezen jsou otevřeny pokoje knížecích vychovatelek. Chystáme spoustu kulturních událostí: operu Traviata, pravidelná představení komorního Dvorního divadla, koncert Hudby hradní stráže Pražského hradu, Světový den ledového vína, noční hrané prohlídky. Zájemci najdou podrobné informace na našem webu a já srdečně zvu!
Děkuji Vám za rozhovor. Ať se sezóna zámku vydaří!
(Mgr. Zdeněk Musil)
