Prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, PhD., profesor a proděkan pro rozvoj školy a výzkum na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, český historik zabývající se především dějinami středověku a raného novověku v českých zemích. Ve dnech 2. až 4. prosince 2012 se zúčastnil workshopu s mezinárodní účastí na téma„Lichtenštejnové a umění“.
Připomínáme a připojujeme odkaz na diskuzi, kterou v dubnu loňského roku uvedla ČT v cyklu Historie.cs. Na téma česko-lichtenštejnských vztahů hovořili historikové Jan Županič a Tomáš Knoz, oba členové mezinárodní historické komise.
S identitou Lichtenštejnů je to složitější než u jiných šlechtických rodů. Svůj původ odvozují od rakouského rodu. Zásadní majetek získali díky sňatkové politice po významném českém šlechtici, ale i jako odměnu za zásluhy Karla I. z Lichtenštejna po bitvě na Bílé hoře. Ke svázání rodu s konkrétním knížectvím, dnešním Lichtenštejnskem, pak došlo na začátku 18. století. Byla to však vazba více než formální, neboť rod se tam přesunul až v roce 1938 kvůli hospodářskému a politickému vývoji ve střední Evropě. Komplikovanost původu a historie rodu Lichtenštejnů pak sehrály svou roli během první republiky, která byla mimo jiné budována pod heslem „Odčiníme Bílou horu!“. A především po druhé světové válce. Na základě Benešových dekretů byli Lichtenštejnové, ač občané neutrálního státu, prohlášeni za Němce a jejich majetek byl zkonfiskován.
Většina rozhovorů se současnou hlavou lichtenštejnského knížectví, které se objevují v českých médiích, se věnuje politickým otázkám, především vztahům mezi oběma zeměmi, osobnímu postoji knížete k České republice a pochopitelně i tématu někdejšího rozsáhlého majetku Lichtenštejnů v ČR. Rádi bychom však představili současnou hlavu Lichtenštejnska a jeho choť, z trochu jiného úhlu. Continue reading
