15.2.2016 – Česko-lichtenštejnská komise historiků vstoupila do druhé fáze

V pondělí 15. února 2016 se ve Vídni sešla Česko-lichtenštejnská komise historiků s novým mandátem a v novém složení ke svému ustavujícímu zasedání a následně ke svému prvnímu řádnému pracovnímu zasedání. Ustavujícímu zasedání předsedali lichtenštejnská velvyslankyně v České republice, Maria-Pia Kothbauer princezna Liechtenstein, a český velvyslanec v Rakousku, Jan Sechter. Komise historiků vznikla v roce 2011 na základě dohody vlád obou zemí, učiněné v létě roku 2009, při obnovení diplomatických styků (obnoveny byly 19. září 2009).
Komise historiků se během první fáze svého společného působení v letech 2010-2013 zabývala zhruba sedmi sty lety dějin rodu Lichtenštejnů na území dnešní České republiky a vztahy mezi Českou republikou a Lichtenštejnským knížectvím ve 20. století. Výsledky byly zveřejněny v osmi svazcích, a to jak v češtině, tak v němčině, přičemž svazky v německém jazyce jsou volně dostupné na internetových stránkách Lichtenštejnské zemské knihovny ve Vaduzu (viz odkaz: http://www.eliechtensteinensia.li/ ). Komise o svých poznatcích bude i nadále informovat veřejnost formou projektů a společných aktivit a zároveň na základě svých doporučení bude podporovat a iniciovat další bádání v oblasti nejrůznějších témat. Tato témata zahrnují i otázky hlubokých změn, ke kterým došlo v průběhu 20. století a které vedly k přerušení vztahů mezi oběma zeměmi. Během prvního zasedání se komise především věnovala otázkám jednacího řádu a projednala také základní rámec pro svou práci. Komisi tvoří celkově osm členů, vždy čtyři za každou zemi, a jejími předsedy byli na další čtyři roky jmenováni profesor Tomáš Knoz (Česká republika) a Dr. Peter Geiger (Lichtenštejnské knížectví). Výsledky bádání komise historiků v první fázi přinesly zásadní poznatky k více než 700 letům společné historie českých zemí, rodu Liechtensteinů a novodobé historie týkající se Lichtenštejnského knížectví. Věříme, že i další výzkum přinese zajímavé informace a napomůže vyřešení otevřených témat společné historie. CLKH2016

4.11.2015 – Kníže Hans-Adam II. s manželkou kněžnou Marií navštívili opravenou rodovou hrobku ve Vranově u Brna

Vládnoucí lichtenštejnský kníže Hans-Adam II. s manželkou kněžnou Marií (rozenou hraběnkou Kinskou) navštívil opravenou rodovou hrobku Lichtenštejnu ve Vranově u Brna. Rodinná hrobka knížat z Lichtenštejnu ve Vranově u Brna se nachází v kryptě kostela Narození Panny Marie, který je součástí konventu paulánů „Aula Virginis“. Kostel je významným mariánským poutním místem na Moravě. Hrobka Lichtenštejnu je zajímavá z mnoha pohledů, například je to v Evropě jediné pohřebiště panovníků jednoho státu, které se nachází na území cizího státu. Celkem je zde pohřbeno všech 14 vládnoucích knížat z Lichtenštejnu v řadě po sobě, od Karla I. (1569-1627) po Františka I. (1853-1938) a dalších 48 členů jejich nejbližší rodiny. Jednolodní poutní chrám Narození Panny Marie ve Vranově u Brna založil roku 1617 majitel panství Pozořice u Brna Maxmilián z Lichtenštejna (1578—1643) se svou manželkou Kateřinou Černohorskou z Boskovic, kteří jsou zde také pohřbeni. Nová část rodové hrobky byla postavena v letech 1818-1821 za panování vládnoucího knížete a polního maršála Jana I. z Lichtenštejna (1760—1836), významného vojevůdce a diplomata doby napoleonských válek. V roce 1945 byla hrobka rodu Lichtenštejnů zkonfiskována. Důmyslně konstruovaný a udržovaný systém větrání a izolace proti vodě byl v 70. – 80. letech poškozen nevhodným vybetonováním prostoru kolem kostela, a proto do hrobky pronikla vlhkost. Ta poškodila nejen stavební části hrobky, ale také katafalky a dřevěné rakve. Přestože hrobka není majetkem rodiny Lichtenštejnů, rozhodl se vládnoucí kníže Hans-Adam II. ji na náklady rodové nadace opravit, a to nákladem více než 54 milionů korun. Rekonstrukce proběhla v letech 2013-2015. Hrobka nebyla a nebude přístupná veřejnosti, až na výjimečné události. vranov-hrobka-2015